Neomarxismus, Nová levice (1)

Každá společnost, která dává rovnost nad svobodu, skončí bez rovnosti i svobody.

"Zabít všechny nácky", "Smrt nácka je krok dopředu"

"Rozdrtíme pochod bílých mužů"

Původní obyvatelé mají podle neomarxistů přenechat Česko nově příchozím muslimům (vpravo v červeném kroužku nynější předseda Pirátské strany Ivan Bartoš).

ke stažení ZDE

   Článek popisuje ideologický směr zvaný neomarxismus, znám též pod pojmy postmoderna, Nová levice, SJW či politická korektnost. Článek si klade za cíl popsat historii, vývoj tohoto ideologického hnutí, jeho dopady na společnost stejně jako se snaží nastínit i jeho další vývoj.

(rozhovor dvou muslimů s bílou Evropankou)

Žena: "Je základem nechat lidi, ať si vyberou, co chtějí. A to je to, co lidem dovoluje svoboda."

Muslim: "Tak jako Sharia. Co je špatného na tom, že na ni dohlíží."

Žena: "Klidně u vás doma a dělejte si tam, co chcete."

Muslim: "Ale co na veřejnosti? Proč bych ti neměl říct, aby ses zahalila. Je svobodné to říct?"

Žena: "Protože to je hrubé."

Muslim: "A kde je moje svoboda? Kde je moje svoboda?"

Žena: "Ano. Můžete mi to říct, ale..."

Muslim. "Ok. Tak jo. Obleč si Hijab."

Žena: "To je absurdní."

   Mnozí z vás zaznamenali, že levičáci opovrhují křesťanstvím a nazývají ho jako nepřátelskou sílu, zatímco se staví na obranu islámu. Chápu, že někdo vnímá náboženství jako protiklad ke svým ideálům včetně kritizování jeho následovníků. Ale zatímco opovrhují jedním náboženstvím, tak se plazí před dalším, které je více konzervativní a ještě dokonce více nekompatibilní s liberálními principy.

   Vezměte si Lindu Sarsour jako příklad. Je pro Hamás. Šária islamista a zároveň miláčkem levice. A vzato, že není nic liberálního, progresivního či feministického na Hamásu nebo Šárie, tahle aliance se zdá trochu nesmyslná, dokud se nepodíváte, v co levičáci skutečně věří.

   Levicová ideologie je položena na rovnosti subjektů místo rovnosti příležitostí a jen pro upřesnění, rovnost příležitostí není identická s příležitostí pro každého. Což je nemožné. Znamená to, že osobní charakteristiky jako rasa, národ, náboženství a pohlaví by pro kohokoli neměly určovat dostupnost příležitostí, ale měly by být určeny talentem a dosaženými úspěchy.

   Na druhé straně rovnost entit je založena na předpokladu, že každý by měl skončit stejně. A tady je háček. Levičáci věří, že když lidé nekončí stejně, děje se něco nespravedlivého, jelikož je všechna nerovnost zlá. A o této nespravedlnosti, která se děje, levičáci věří, že ústí v nerovnost, kterou nazývají útlakem.

   Vstupme do jejich filosofie utlačovatel versus utlačovaný. Je zakořeněná v Marxově směru, ale zatímco Marxův tradiční směr nejde moc dohromady s ideou volného trhu, kde jednotlivec může prosperovat, západní levičáci, začínající ve 30. letech, věřili, že Marx zaměřováním se výhradně na ekonomiku nepostřehl dopady kultury na společnosti. Takže vzali marxismus z čisté ekonomiky a předělali jej do kultury. Věřili, stejně jako levičáci dnes, že útlak je esencí kapitalistického pořádku a demokratickou cestou mohou podkopat západní hodnoty a dosáhnout tak stejných výsledků jako násilnou revolucí.

   Ve zkratce tato vzkříšená verze marxismu říká, že jakákoli nerovnost ve společnosti byla způsobena předsudky dominantní společenské skupiny využívající méně mocné skupiny. Což vytváří systém privilegií a výhod pro některé a nevýhody pro druhé. Teď už určitě tušíme, že levicové skupiny považují v západních společnostech za privilegované bílé, heteroxexuály, muže, bohaté, rodáky a dominantní náboženskou skupinu křesťany. Také věří, že pro každou privilegovanou skupinu spadá nějaká utlačovaná skupina. Privilegovaná skupina je považována za odpornou, jelikož privilegia pramení z útlaku.

   Na druhé straně utlačované skupiny jsou ctnostné a není na ně nahlíženo nijak víc než na oběti útlaku. Přičemž jakékoli nedostatky utlačovaných pramení z jejich nerovnosti ze strany privilegovaných skupin. Dr. Jordan B. Peterson, profesor psychologie a klinické psychologie: "Myslím si, že myšlenka bílého privilegia je absolutně trestuhodná. A není to proto, že bílí lidé jsou privilegovaní. Máme všechny možné druhy privilegií a lidé mají všechny možné druhy privilegia a měli byste být vděční za svá privilegia prostě, protože si je zasloužíte. Nicméně myšlenka, že můžete celou cílovou etnickou skupinu vinit z kolektivního zločinu nezávisle na jejich konkrétní vině či vlastnostech je ve skutečnosti víc než jen rasistická myšlenka, je absolutně odporná. Víte, jestli se chcete dozvědět víc o takových věcech, měli byste si přečíst o kulacích v Sovětském svazu ve 20. letech. K - U - L - A - C - I. Protože to byli velmi produktivní farmáři, byly to ty nejproduktivnější elementy v zemědělství v Rusku. A byli prakticky všichni znásilněni, oloupeni a zabiti kolektivisty, kteří trvali na tom, že jejich bohatství je známkou toho, že jsou kriminálníci a lupiči. A následkem persekuce kulaků byla smrt 6 000 000 Ukrajinců během 30. let. Myšlenka kolektivní viny na úrovni individuála jako zákonný či filosofický princip je nebezpečný. Je to přesně ten typ nebezpečí pro lidi, co si koledují o maléry. Už jenom zpětný pohled na průběh 20. století pro kohokoli, kdo se chce něco dozvědět, naučí, jak neakceptovatelný tento pohled je."

   Takže levicová tolerance vůči islámu a netolerance vůči křesťanství je vysvětlena levicovou doktrínou, jejich jádrovým přesvědčením. Tak vznikne, že levičáci na rozdíl od křesťanů vnímají muslimy jako utlačovanou skupinu, a jakékoli další útoky na ně je učiní v jejich očích utlačované ještě víc.

(rozhovor reportéra s pákistánskou exmuslimkou či křesťankou na demonstraci)

Exmuslimka nebo křesťanka: "My máme právo mluvit proti jakékoli ideologii a chceme a kritizovat ji za zločiny, kterých se lidé dopouštějí v jejím jménu. A zde je křesťanská dívka, která je uprchlíkem a je obviněna z rouhání a musí uprchnout, aby si zachránila život, až sem do Kanady. A dovedete si představit, jak se cítí, když vidí, že stejné zákony proti rouhání, před kterými unikla, jsou implementovány i zde v Kanadě?"

Reportér: "A co neuvěřitelného na tom je, že jste to viděla vlastníma očima a přesto tady máte tyto převážně bílé Kanaďany, kteří si zde uspořádali reakční protest proti tomu vašemu a nazývají vás a jiné lidi jako vy rasisty, bigoty, islámofoby. O co tady jenom jde?"

Exmuslimka nebo křesťanka: "Přišli jsme do Kanady za lepším životem. Chceme nechat tamten svět za našimi zády a užívat si krás a hodnot této země a opravdu nechceme, aby nás tyto strašné drakonické zákony sem následovaly."

Reportér: "Co ti tak nejpravděpodobněji řeknou, když jim řeknete: ´Poslouchejte, pocházím z Pákistánu. Viděla jsem temnou stránku Sharii. Proč zde děláte kampaně proti lidem, kteří zde stojí za svobodu projevu?´"

Exmuslimka nebo křesťanka: "No... když mi řeknou, že jsem fašistka a bílá autoritářka..."

Reportér: "Opravdu ti říkají bílá autoritářka?"

Exmuslimka nebo křesťanka: "Posledně, když jsem tu byla, mě nazvali nacistickou špínou a já jim řekla: ´Nejsem! Jak můžu být rasistkou vůči vlastním lidem?´ A oni mi řekli: ´Na tom stejně nezáleží. Stejně jí jsi!´ A chci jim říct, že tam ženy trpí. Moje sestry zemřely nebo jsou vězněny kvůli zločinům ze cti. Byly to afghánské muslimky a byly zabity, protože jejich rodiče řekli, že už jsou až příliš pozápadnělý. Je to prostě strašná věc. Oni tomu nerozumí. A nebudou tomu rozumět, dokud nebudou žít pod zákonem Sharia alespoň jeden den."

   Takže doslovně levičáci účelově rozporují kritiku základních myšlenek islámu a jejich následků s muslimy obecně, protože v jejich očích jsou muslimové diskriminované skupiny, které oni hrdinně reprezentují. A kritika jejich náboženství je další útlak jejich skupiny, o které se levičáci domnívají, že je tak součástí jejich kolektivu a součástí nového proletariátu jako spojenec proti nerovnému a utlačovatelskému bílému patriarchálnímu zlému kapitalistickému systému, který si přejí rozebrat až k jeho jádru. Takže dává smysl, že takzvaně tolerantní levice není tolerantní ke každému. Proč respektovat práva skupin v pozici moci, které se snažíš zničit?

(neomarxistická moderátorka v televizním studiu)

"Takže jestli mě chceš napadnout za to, že jsem příliš emocionální nebo vášnivě bránící ty, kteří jsou bezbranní, tak jen do toho, můžeš na mě útočit, jak jen chceš. Ale říkám snad, že jsem lepší než ty? Předpokládám, že jsem o trochu dál než jsi ty. Jo! Jsem sakra lepší než ty! Mnohem lepší než ty. Jsi odpad!"

   A mimochodem, potlačováním jiných filosofií je přesně, jak se dostáváme k politické korektnosti. Což je přesně výsledkem filosofie deroucí se do společenského mainstremu. Lidé jsou viděni jako členové skupin místo jako individuálové a utlačované skupiny jsou vnímány na žebříčku ctností bezbranných obětí. Takže komedianti mohou žertovat o bílých stereotypech a privilegovaných skupinách, ale už ne o černých stereotypech, o gayích, ženách, imigrantech nebo muslimech, protože to jsou znevýhodněné a utlačované skupiny.

   Takže zpět k tomu, že můžete říct co chcete o křesťanech a křesťanství, ale o muslimech je to zakázáno. Dr. Janet Albrechtsen: "Politická korektnost se na nás koneckonců zaměřuje tím, že nám říká, co si máme myslet. A zdá se, že jsou zde části společnosti, kterým politická korektnost nevěnuje pozornost na zhodnocení. Protože politická korektnost nepřevládá mezi imbecily, ale mezi chytrými lidmi se spoustou mazaných tríčků, potřebujeme být ve střehu. Během posledních týdnů někteří z levice prohlásili, že každý, kdo vznáší otázky k multikulturalismu, k imigraci a ke vztahu islámu k dospělosti, má krev na rukou. Říkám naše ruce, protože se najde někdo, kdo si myslí, že máme zodpovědnost za to, co se nedávno stalo v Oslu. A tady máme vraždu, která má sloužit jako náhubek k omezení svobodného projevu. A to je jen pozdní přírůstek k tomu, co nám zde roste pod seznamem taktik k omezení svobodného projevu. Nebo dokonce hůř - vzdání se pokládání přirozených otázek a kritického myšlení."

   Myslím, že bych měl zmínit, že ne každý nalevo v politickém spektru není to, co jsem dosud nazýval levičákem. Myslel jsem to tak, že to byli liberálové, kteří je začali označovat pejorativním termínem regresivní levice. Tím mělo být řečeno, že levičáci nebo regresivní levice nebo kulturní marxisti, SJW nebo jakkoli je chcete nazývat, nejsou jen nedůležitou frakcí krajní levice a ani to také nejsou neškodné modrovlasé studentské děti, které mají ve svých rukou až příliš mnoho času, jak zde byly popsány. Oni propagují, konvertují, volí a oni nemusí nikoho přesvědčovat o správnosti svých argumentů, protože oni vznášejí strach, že označí druhé za rasisty a budou je ostrakizovat.

   A jako by nestačilo, že se neomarxismus vkrádá do všech aspektů levicové politiky a médií, naprosto ovládá university, kde není nedostatek profesorů, kteří démonizují vše západní. Ale bez ohledu na to, jak nahlas liberální levice ječí, jak je kapitalismus odpovědný za zabití a útlak milionů lidí, jak americké prapory stojí za nenávistí a imperialismem a jak je Amerika zlá a zkorumpovaná, lidé stále volí nohama na zemi.

   Imigranti sem chtějí přijít, což mě přivádí k zajímavému závěru. I když levičáci se svojí viktimizační ideologií viní utlačovatelství z toho, že určité skupiny zůstávají chudými, nedokáží vysvětlit, proč lidé různých barev pocházející ze dna jen s velmi málo penězi a někdy také i s minimální znalostí angličtiny nakonec stoupají jak ve vzdělání, tak v ekonomice. Mnoho imigrantských skupin jako Nigerijci dokončí vzdělání víc, než jej dokončili asiati a asiati více, než bílí na stejné úrovni. A plně fundované studie, které levičáci často zmiňují jako důkaz, že mobilita v USA byla stagnující, určitě neplatí pro imigranty a jejich děti, pro které je americký sen skutečný a opravdový.

(rozhovor levičáka s Miltonem Friedmanem, nositelem Nobelovy ceny za ekonomii v roce 1976)

Levičák: "Když se podíváte okolo zeměkoule, na distribuci bohatství, na zoufalou hru miliónů lidí v nevyvinutých zemích, když se podíváte na těch několik vševlastnících a na velká množství nicnemajících, když vidíte všechnu tu hamižnost a koncentraci moci, měl jste někdy aspoň minutku pochybností, co se týče kapitalismu a nechat všechnu tu hamižnost, ať to řídí..."

Milton Friedman: "Tak prvně ze všeho, řekněte mi, znáte nějaké společnosti, které nefungují na základě nenasytnosti? Myslíte si, že Rusko nefunguje na základě nenasytnosti? Myslíte si, že Čína nefunguje na základě hamižnosti? Co je to hamižnost? Samozřejmě, že nikdo z nás není hamižný. Všichni ostatní jsou hamižní. Tento svět funguje na tom, že individuálové se ženou za svojí seberealizací. Úspěchy civilizace nepřišly od vládních kanceláří. Einstein nepostavil svoji teorii na základě rozkazu od úředníka. Henry Ford nezrevolucinioval automobilový průmysl tímto způsobem. Jediný případ, kdy masy unikly ze svírající chudoby, kterou popisujete, jediné případy zaznamenané v historii, kde měli kapitalismus a převážně volný obchod. Jestli chcete vědět, kde jsou na tom masy nejhůře, je to přesně ten druh společností, ze kterých prchají. Takže historie je v tomto krystalicky čistá, že zde není žádná dosud objevená alternativní cesta, která by zlepšila život tolika obyčejným lidem, které můžou podržet svíčku za produktivní aktivity, které zažehli volným podnikáním."

   Z úspěchu mnoha imigračních skupin, které začaly na dně, je zde vidět, že i když zde není rovnost, neznamená to, že zde není spravedlnost. Jakákoli nerovnost pouze ukazuje, že je zde rozdíl. Nespravedlnost je nespravedlivá. Spravedlivá vláda by měla udělat něco proti nespravedlnostem jako například odebrání struktury bránící lidem v úspěchu. To znamená zacházení s lidmi stejně a neomezuje to ničí osobní svobodu.

   Ale levice si přeje vládu, která omezuje lidskou svobodu tím, že bude s lidmi zacházet nerovně ve jménu rovnosti. A to není jen šílené, ale i opakem toho, na čem je naše osvícená civilizace postavená. V levicové utopii je individualismus nahrazen příslušností ke skupinám a osobní zodpovědnost je nahrazena vládní kontrolou. A tyto ideály nejsou progresivní, jsou zpátečnické a vždy skončí jen nikdy nekončícím proudem katastrof. Společnosti neprosperují bez zaručení osobních svobod dovolující individuálům jít za svými zájmy. Populární vtip v sovětském Rusu byl: Oni předstírají, že nás platí. My předstíráme práci.

   Levičáci selhávají v uvědomění, a to pořád a stále, že lidé nejsou dokonalí. Nevěří, že by zde bylo v lidské přirozenosti něco, co by způsobilo naši nespokojenost, ale že je to proto, že máme špatné instituce. Ve skutečnosti právě kvůli našim nedokonalostem zde nejsou řešení, ale pouze kompromisy. Proto netvrdím, že kapitalismus v západních společnostech je perfektní a v porovnání s něčí jinou utopií je pěkně špinavý, ale v porovnání s vládami mnoha zemí světa jsme zářícím světlem. A to protože po tisících letech lidské civilizace děláme něco správně. Jako koncept hodnot svobody jednotlivce.

   A každý, kdo si myslí, že je dobrý nápad opustit fundamentální principy nejlepších věcí, sek kterými jsme dosud přišli, pro nesnášenlivé kolektivistické fantazie, by měl prvně vyřešit, kde bychom našli všechny ty neomylné anděly, které by pro nás restrukturializovali a řídili společnost.

   Můj finální závěr: "Každá společnost, která dává rovnost nad svobodu, skončí bez rovnosti i svobody. Jakákoli společnost, která dává rovnosti přednost před svobodou, skončí stejně. Na druhé straně společnosti, které upřednostňují svobodu, dosáhnou jako vedlejšího produktu silnější svobody a větší rovnosti."