Od konce 2. světové války do dnešních dnů komunisté tvrdí, že Pakt Molotov-Ribbentrop byla smlouva jen o neútočení. To ovšem není pravda...

Pakt Molotov-Ribbentrop nebyl jen paktem o neútočení

Molotov právě podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení s tajným dodatečným protokolem, za ním stojí říšský ministr zahraničí von Ribbentrop, vedle něj smějící se Stalin. Nad hlavami jim visí Leninův portrét.

   To, že komunisté - stejně jako nacionální socialisté - falšují historii, a nejvíce historii svých zločinů, je známá věc. Poněkud zarážející je to ovšem u tzv. Paktu Molotov-Ribbentrop, uzavřený mezi Třetí říší a Sovětským svazem na sklonku srpna 1939. Soudruzi neustále omílají tezi o tom, že to byla smlouva pouze o neútočení. Zarážející je to, že znění této smlouvy je dnes běžně dostupné v odborných publikacích i na kvalitních internetových serverech. Již po jejím prvním přečtení čtenář zjistí, že toto tvrzení komunistů je lživé.

   Zde je kopie Paktu Molotov-Ribbentrop přepsané z publikace Pakty Stalina s Hitlerem ze str. 32 - 34:

Němečtí a sovětští vojáci v dobytém Brest-Litevsku, září/říjen 1939, Polsko.

Smlouva o neútočení mezi Německem a Svazem sovětských socialistických republik

   Vláda Německé Říše

   a vláda Svazu sovětských socialistických republik,

   přejíce se upevnit věc míru mezi Německem a SSSR a vycházejíce ze základních ustanovení smlouvy o neutralitě uzavřené v dubnu 1926 mezi Německem a SSSR, dohodly se o následujícím:

Článek I

   Obě Vysoké smluvní strany se zavazují upustit od jakéhokoliv násilného aktu, od jakékoli válečné akce, od vzájemného napadení, které by provedly buď samy, anebo ve spojení s jinými silami.

Článek II

   V případě, že by se jedna z Vysokých smluvních stran stala objektem válečného aktu ze strany třetí síly, neposkytne druhá Vysoká smluvní strana žádným způsobem pomoc této třetí síle.

Článek III

   Vlády obou Vysokých smluvních stran budou v budoucnosti udržovat stálý vzájemný kontakt za účelem konzultace, umožňující výměnu informací o problémech týkajících se společných zájmů.

Článek IV

   Žádná z obou Vysokých smluvních stran se nezúčastní jakéhokoliv spolčování sil, jež by přímo, či nepřímo bylo namířeno proti druhé straně.

Článek V

   Jestliže by v těch či oněch otázkách vznikly spory či konflikty mezi Vysokými smluvními stranami, budou obě strany své spory či konflikty řešit výhradně přátelskou výměnou názorů, anebo, v případě nutnosti, prostřednictvím povolaných arbitrážních komisí.

Článek VI

   Tato smlouva se uzavírá na dobu deseti let s tím, že nevypoví-li ji jedna z Vysokých smluvních stran rok před uplynutím této doby, bude platnost smlouvy automaticky prodloužena o dalších pět let.

Článek VII

   Tato smlouva bude ratifikována v nejkratším možném čase. Ratifikační listiny budou vyměněny v Berlíně. Smlouva nabývá platnosti v okamžiku jejího podepsání.

Vyhotoveno ve dvou exemplářích, v německém a ruském jazyce.

Moskva, 23. srpna 1939

   Za vládu Německé Říše:                              Zplnomocněnec vlády SSSR:

         von Ribbentrop                                                     V. Molotov

Tajný dodatečný protokol

   U příležitosti podepsání paktu o neútočení mezi Německou Říší a Svazem sovětských socialistických republik podepsaní zplnomocněnci obou stran vedli přísně důvěrné rozhovory o otázkách hranic jejich daných sfér vlivu ve východní Evropě. Tyto rozhovory vedly k následujícím závěrům:

   1.  V případě nového územního a politického uspořádání oblastí náležejících k baltským státům (k Finsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě) bude severní hranice Litvy tvořit rozhraní mezi sférami vlivu Německa a SSSR. V této souvislosti obě strany uznávají zájem Litvy na území Vilna.

   2.  V případě nového územního a politického uspořádání oblastí náležejících k polskému státu bude rozhraní sfér vlivu mezi Německem a SSSR tvořit zhruba linie řek Narev, Visla a San.

   Otázka, zda zájem obou stran bude vyžadovat udržení nezávislého polského státu a jakými hranicemi má být tento stát vymezen, bude moci být definitivně vyřešena teprve v průběhu dalšího politického vývoje.

   V každém případě budou obě vlády řešit tuto otázku přátelskou dohodou.

   3.  Pokud se týče jihovýchodní Evropy, zdůraznila sovětská strana svůj zájem na Besarábii. Německá strana potvrdila svůj naprostý politický nezájem o tyto oblasti.

   4.  Tento protokol budou obě strany považovat za přísně tajný.

   Moskva, 23. srpna 1939

      Za vládu Německé Říše:                              Zplnomocněnec vlády SSSR:

            von Ribbentrop                                                    V. Molotov

(Pakty Stalina s Hitlerem, Toman Brod, Praha 1990)

   Přečteme-li si celý text, tedy i tajný dodatečný protokol, zjistíme, že Pakt Molotov-Ribbentrop nebyla jen dohoda o neútočení. Byla to zároveň i dohoda o rozdělení území Polska a států v severní a východní Evropě mezi Německo a Sovětský svaz.

   Lze se proto jen divit, proč komunisté pořád lžou, když pravda je na první pohled zřejmá a snadno dostupná.

Německý generál Heinz Guderian hovoří se sovětským generálem v polském Brest-Litevsku, září/říjen 1939.