Proč čeští neonacisté nejsou a ani nemohou být vlastenci - I

   "Českomoravskou kotlinu, východní území sousedící s Německem, osídlíme německými rolníky. Čechy a Bémáky přesadíme na Sibiř nebo do volyňské oblasti, v nových spolkových státech jim vykážeme rezervace. Čechové musejí ze střední Evropy pryč." Adolf Hitler, 1932

   "Je mi úplně lhostejné, jak se daří Rusům, jak se daří Čechům ... Jestli ostatní národy žijí v nadbytku, či jestli skučí hlady, mě zajímá jen do té míry, že je pro svou kulturu potřebujeme jako otroky. Jinak mě to naprosto nezajímá." Heinrich Himmler, říjen 1943

Úvod

   Nacionální socialisté - zkráceně nacisté - vojensky obsadili a několik let okupovali české země a intenzivně je hospodářsky vykořisťovali. České obyvatelstvo terorizovali, mučili, vraždili, okrádali, zavírali do koncentračních táborů. Po předpokládaném vítězství ve válce plánovali zánik českého národa.

Němečtí vojáci vyvracejí čs. pohraniční sloupy.

   V tomto kontextu je naprosto nepochopitelné, proč čeští neonacisté o sobě tvrdí - a dokonce jsou o tom i přesvědčeni -, že jsou vlastenci. Jak může být někdo vlastenec, když se hlásí k ideologii, jejíž stoupenci provedli jeho zemi a národu výše popsané?

Konečné řešení české otázky

   Než začnu popisovat hlavní zločiny nacionálních socialistů vůči českému národu, považuji za vhodné ještě předtím uvést, jak hodlali nacisté naložit s Čechy po předpokládaném vítězství ve válce. Po získání "životního prostoru" měli být podle pokroucených zákonů Třetí říše "rasově vhodní" Češi poněmčeni neboli "asimilováni" a zařazeni do německého národa. "Rasově nevyhovující" Čechy chtěli Němci deportovat na okupovaná východní území SSSR, kde by v "lepším" případě měli postavení podřadných nevzdělaných otroků, v tom horším by byli zavražděni. České Židy, Romy, duševně a tělesně postižené a nemocné a antifašisty čekala jistá smrt.

   Jenom vojenská porážka hitlerovského Německa zabránila nacistům provést tento šílený plán.

Zločiny nacionálních socialistů vůči Čechům do března 1939

Někteří z mnoha desítek padlých příslušníků četnictva, policie, finanční stráže a armády v boji o čs. pohraničí do března 1939. Největší část z nich zavraždili sudetoněmečtí nacisté.

   Hitlerovské Německo začátkem října 1938 vojensky obsadilo československé pohraničí zvané Sudety a 15. března 1939 zbytek českých zemí (Slovensko vyhlásilo samostatný stát a Podkarpatskou Rus zabralo Maďarsko), kde ustanovilo Protektorát Čechy a Morava.

   Ovšem již před okupací Sudet se nacisté dopustili zločinů vůči Čechům. Tyto zločiny spáchali sudetoněmečtí nacisté - sudetští Němci, jenž byli občané Československa - podporovaní nacistickým Německem. Jednalo se zejména o teroristické útoky na příslušníky čs. ozbrojených složek (četnictvo, policie, finanční stráž, armáda) i útoky na Čechy žijící v pohraničí.

Mrtvý velitel četnické habartovské stanice prap. Jan Koukol zastřelený sudetoněmeckými nacisty.

Mrtvý strážmistr Antonín Křepela postřelen a ubit sudetoněmeckými nacisty.

Mrtví četníci na zkoušku Vladimír Černý a Stanislav Roubal zastřeleni sudetoněmeckými nacisty.

   Po uchvácení Sudet Třetí říší vyhnali odsud Němci české obyvatelstvo a zabavili jejich majetek. Už v této době začalo finanční vykořisťování - Německá říšská banka stáhla ze Sudet čs. bankovky v hodnotě více než 1,256 miliardy Kč a nahradila je za říšské marky. Za tyto stažené bankovky začala od Česko-Slovenska požadovat náhradu jako "nárok tamního obyvatelstva vůči československému státnímu celku, proti celému jeho hospodářství, do něhož Němci svou prací přispívali", přičemž náhrada byla požadována v devizách nebo ve zlatě. Česko-slovensku nezbylo nic jiného než se podrobit a 4. března 1939 převedlo Německé říšské bance 14,5 tun zlata.

Češi a Židé jsou vyháněni z Karlových Varů. (Václav Jiřík, Nedaleko od Norimberku, Cheb 2000)

Likvidace československých hranic 1. října 1938. (Václav Jiřík, Nedaleko od Norimberku, Cheb 2000)

   15. března vstoupily německé jednotky na okleštěné české území a následující den Hitler vyhlásil zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Československo tak definitivně zaniklo a český národ čekalo několik let bytí v "novém pořádku" při budování "nové Evropy".

Osudový 15. březen 1939.

Osudový 15. březen 1939.