Proč čeští neonacisté nejsou a ani nemohou být vlastenci - V

Lidice

"Lidice budou žít!"

Pomník zavražděným lidickým dětem.

   Dne 10. června 1942 z rozkazu K. H. Franka nacisté vyhladili středočeskou obec Lidice jako odvetu na českém lidu za atentát na Heydricha. Záminkou se stalo vykonstruované obvinění, že se v Lidicích ukrývaly zbraně a osoby s podílem na atentátu. Celkem 173 lidických mužů bylo zastřeleno na zahradě Horákova statku, další byli zastřeleni po návratu z práce, ženy poslány do koncentračního tábora Ravensbrück a děti, kromě několika vybraných k poněmčení, byly poslány do vyhlazovacího tábora Chelmno, kde byly následně otráveny výfukovými plyny.

   Z celkového počtu 503 obyvatel obce bylo zabito, nebo zahynulo v koncentračních táborech 340 lidí: 190 mužů, 60 žen a 88 dětí. Tím však nacisté neskončili, jejich plánem bylo vymazání celé obce - domy byly vypáleny, zničeny trhavinami a srovnány se zemí, rozkopán byl i lidický hřbitov.

Němci se fotografují "na památku" v právě likvidovaných Lidicích.

Zastřelení lidičtí muži na Horákově statku.

Ležáky

   Dva týdny po prvním brutálním masakru v Lidicích přišly na řadu Ležáky, nacházející se v okrese Chrudim. Malá osada byla vyhlazena v souvislosti s činností paraskupiny SILVER A a její vysílačky Libuše. Přestože kvůli hrozícímu nebezpečí byla vysílačka již 17. června odvezena z ležáckého mlýna pryč, sérií brutálních výslechů (hlavně mlynáře Jindřicha Švandy) dosáhlo gestapo svého: doznání, že o činnosti vysílačky všichni obyvatelé Ležáků věděli.

   Časně odpoledne 24. června 1942 obklíčili osadu příslušníci Schutzpolizei z pardubické roty 20. záložního policejního pluku "Böhmen", asi padesát českých četníků tvořilo vnější kordon. Všichni obyvatelé Ležáků byli soustředěni v nedalekém lomu, naloženi do autokarů a odvezeni do Pardubic na místní Zámeček. Na tamějším popravišti bylo zastřeleno všech 33 obyvatel starších 15 let, z třinácti ležáckých dětí byly dvě sestry vybrány k poněmčení a zbytek zavražděn pravděpodobně ve vyhlazovacím táboře Chelmno.

Ležáky. Zdroj: stream.cz (ZDE)

Mobilní plynová komora - nákladní automobil s hermeticky uzavřenou korbou, do které byla zavedena hadice, jejíž druhý otvor byl nasazen na výfuk. Po nastartování se výfukové zplodiny dostaly hadicí do korby, čímž se oběti zadusily. Zdravotnický kříž sloužil pro oklamání obětí.

Český Malín

   Dne 13. července 1943 byli německými silami obklíčeny vesnice Český Malín a Ukrajinský Malín v Rovenské oblasti na Ukrajině. Obyvatelé byli z velké části zaživa upáleni v domech, stodolách a v kostele a zčásti postříleni. Obě vsi byly z velké části vypáleny. Celkem bylo zavražděno 400 lidí v Českém Malíně (374 české národnosti - 108 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let věku a 26 Poláků) a 132 obyvatel Ukrajinského Malína. Vypáleno bylo v Českém Malíně 68 domů z celkem 102.

   Český Malín byl založen českými přistěhovalci v roce 1871, před 13. červencem v něm žilo 444 obyvatel české národnosti a 26 obyvatel jiné národnosti (zejména Poláci).

   Na paměť této tragické události byla po válce 13. července 1947 přejmenována obec Frankštát na Šumpersku na Nový Malín. Do té doby byl Frankštát (Frankstadt) obýván sudetskými Němci, mezi novými obyvateli byli někteří přeživší volyňští Češi z Českého Malína.

Vypálené usedlosti a místa hromadných hrobů v Českém Malíně. Dole zbytky pravoslavného kostela.

   Oblast Českého Malína byla osvobozena Rudou armádou v únoru 1944, zápis z tehdejšího vyšetřování masakru:

ZÁPIS

o vyvraždění obyvatelstva, spálení a vyloupení obce Český Malín hitlerovskými zločinci

Sepsáno dne 3. dubna 1944 v obci Český Malín, okres Ostrožec, oblast Rovno.

Z rozkazu velitele 1. čs. samostatné, řádem Suvorova a Bohdana Chmelnického vyznamenané brigády v SSSR generála Ludvíka Svobody byla utvořena k vyšetření zločinu komise, do které byli jmenováni:

škpt. JUDr Procházka Jaroslav, osvětový důstojník brigády jako předseda,

npor. Marcelly Pavel,

ppor. Štíma Michal,

ppor. MUDr. Hoenig Jan,

ppor. Hermann Hanuš, jako členové.

Za obyvatelstvo obce Český Malín byli přibráni do komise na návrh starosty tito místní občané:

Činka Jan Jiří, t. č. starosta obce Český Malín,

Kinšt Václav Václavovič,

Pospíšilová Anna Jaroslavovna,

Zajícova Marie Josefovna,

Činková Ludmila Václavovna,

Martinovský Josef Aloisovič, od 28. III. 1944 vojín čs. armády,

Žrout Antonín Ivanovič.

   Na základě svědeckých výpovědí místních obyvatel, dokumentů, fotografií a místního ohledání zjistili podepsaní toto:

   Dne 13. července 1943 asi v 7 hodin ráno připochodoval německý oddíl o síle kolem 1 500 mužů od městečka Olyky k obci Malín. Němci nejdříve obklíčili Ukrajinský Malín a odtud i obec Český Malín.

   V Českém Malíně zašli do každého domu a pod záminkou přezkoumání dokumentů vyhnali všechno obyvatelstvo na ulice, od nejmladšího do nejstaršího, nemocné i zdravé. Kdo nemohl jíti, musel býti odvezen. Seskupili je a po skupinách pod bodáky odvedli na pole do Ukrajinského Malína. Tam oddělili děti, ženy a starce od mužů a mladíků. 

   Zatím již v Ukrajinském Malíně začala střelba. Němci stříleli po utíkajících obyvatelích Ukrajinského Malína.

   Po seřazení a spočítání obyvatel Českého Malína odvedli je Němci do zahrad mezi domy v Ukrajinském Malíně. Zatím už Němci začali pálit Ukrajinský Malín, také střelba se zesilovala. Němci tvrdili, že prý byli napadeni tlupou "banderovců".

   Ze skupiny mužů oddělili Němci 16 mladých chlapců, kteří potom podle jejich rozkazu hnali z obce pod bodáky uloupený dobytek. Dále oddělili 22 nebo 25 mužů, kteří později jako kočí odvezli pod bodáky naloupený majetek.

   Potom Němci zahnali všechny muže a část žen po skupinách do kostela, školy a jiných budov v Ukrajinském Malíně, které polili hořlavinou a podpálili. Ty, kdož se snažili utéci nebo vyskočit z oken, pobili ranami z automatů a jiných zbraní.

   Většinu žen z dětmi a starce odvedli Němci po skupinách nazpět do Českého Malína. Cynicky objasňovali ustrašeným ženám, že je za pět minut propustí. Zatím je však nahnali do stodol, stodoly podpálili. Ty, kdož se snažili utéci, postříleli. Dále pokračovali ve svém řádění v Českém Malíně, podpalovali ostatní domy a budovy.

   Z násilím sehnaného obyvatelstva Českého Malína se zachránili a zůstali naživu jedině ti, kteří 13. července 1943 náhodou nebyli v obci přítomni nebo byli na poli, ti, kteří hnali na rozkaz Němců uloupený dobytek nebo vezli naloupený majetek. Kromě toho se podařilo uniknout z hořící školy občanu Uhlířovi Václavu Vladimíroviči, z hořících stodol Zajícové Marii Josefovně a Činkové Ludmile Václavovně. Byli také upáleni 4 Češi z jiných obcí, kteří osudného dne dleli náhodou v Českém Malíně.

   Očití svědci líčí jednotlivé hrůzné scény bestiálního chování Němců. Němci zabíjeli klečící před nimi ženy s dětmi, úpěnlivě prosící o slitování. Před hořící stodolou napíchli na bodáky klečící před nimi děti, prosící o zachování života a hodili je do ohně. Zavřeli stařenku do chlívka, chlívek podpálili a do chlívka stříleli. V nemocnicích zabíjeli na lůžkách nemocné, kteří nemohli chodit. Do sklepů, kde se schovávali lidé, házeli ruční granáty.

   Němci nejenom že obec Český Malín spálili, nýbrž také vyloupili. Sehnali a dali odehnat všechen dobytek. Z prázdných domů před jich zapálením odnesli vše, co se jim líbilo.

   Český Malín hořel týden. Oběti hitlerovského zločinu, pokud byly vůbec nalezeny jejich pozůstatky v podobě kostí, popela, zohavených a spálených těl, byly pečlivě sesbírány a pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně.

   Obec Český Malín byla založena roku 1871 a patřila k nejkulturnějším a nejbohatším českým obcím ve Volyni. Z kdysi kvetoucí obce učinili němečtí zločinci za několik hodin liduprázdné sutiny a spáleniště se smutně trčícími komíny.

   Český Malín měl před 13. červencem 1943 444 obyvatel české národnosti, 26 obyvatel polské a jiné národnosti. V obci žilo 14 zajatců-Rusů. Dne 13. července dleli v Malíně 4 Češi, kteří přišli z jiných obcí. Němci povraždili a upálili celkem 374 Čechy, z toho 104 muže, 161 žen, 65 dětí mužského pohlaví do 14 let, 40 holčiček do 14 let, dále 26 Poláků. Mezi upálenými jsou také 4 Češi z jiných obcí. V Ukrajinském Malíně vyvraždili celkem 132 obyvatel.

   V Českém Malíně bylo před 13. červencem 1943 celkem 102 domů. Z toho bylo spáleno 68 domů, takže zbylo 34 domů. Bylo 82 stodol, spáleno 61 stodol, zůstalo 21 stodol. Bylo 102 chlévů, spáleno 54, zůstalo 6 špýcharů. Byly dva sály. Jeden Němci spálili, jeden zůstal. Bylo 90 jiných malých budov, z toho spáleno 58, zůstalo jich 32. Mnoho budov spálili Němci v Ukrajinském Malíně, také kostel a školu.

   V Českém Malíně bylo před 13. červencem 1943 512 kusů krav, z toho Němci uloupili 442, zbylo 70 krav. Bylo 160 koní. Němci uloupili 130 koní, zbylo 30 koní. Bylo 920 vepřů, Němci uloupili 870 vepřů, zbylo 50 vepřů. Bylo 200 ovcí, Němci uloupili 170, zbylo 30 ovcí. Počet naloupené drůbeže a jiného ukradeného majetku nebyl zjištěn.

   Viníci zločinu nebyli dosud zjištěni a vypátráni. Mezi zločinci byl, jak uvádějí svědci, kreisladwirtleutnant Vogl Friedrich, dále německý četník Málek a německý voják Martin Levandovský.

   Hitlerovští zločinci dne 13. července 1943 v Českém Malíně znovu prokázali, že jejich cílem je vyhubení a fysické vyhlazení slovanských národů, také národa českého. Po Lidicích a Ležácích v naší dosud ještě okupované vlasti spáchali další hrůzný zločin v obci Český Malín na dočasně obsazené Ukrajině. Díky vítěznému postupu Rudé armády byl tento nový zločin hitlerovců odhalen.

   Krev nevinně zabitých a zvířecky upálených českých lidí volá po pomstě. Rudá armáda a s ní společně také čs. vojenské jednotky v SSSR jsou už v Karpatech nebo se k nim přibližují. Není již daleko den konečného zúčtování se všemi hitlerovskými zločiny.

   Smrt německým vetřelcům!

Po hlasitém přečtení všichni podepsáni stvrdili, schválili a podepsali:

škpt. JUDr. PROCHÁZKA JAROSLAV v. r.

npor. MARCELLY PAVEL v. r.

ppor. MUDr. HOENIG JAN v. r.

ppor. HERMANN HANUŠ v. r.

ŽROUT ANTONÍN IVANOVIČ v. r.

POSPÍŠILOVÁ ANNA JAROSLAVOVNA v. r.

ZAJÍCOVA MARIE JOSEFOVNA v. r.

ČINKOVÁ LUDMILA VÁCLAVOVNA v. r.

KINŠT VÁCLAV VÁCLAVOVIČ v. r.

MARTINOVSKY JOSEF ALOISOVIČ v. r.

ČINKA JAN JIŘÍ v. r.

Velitel 1. čs. samostatné brigády v SSSR,

vyznamenané řádem Suvorova a Bohdana Chmelnického,

generál SVOBODA LUDVÍK v. r.

JAN ČINKA, starosta v. r.